Maranska černá měděněkrká
Maransky byly prvními čistokrevnými slepicemi, které jsme si pořídili. Toto původem francouzské plemeno jsem si vybrala především pro jeho - nám sympatické – vlastnosti, kterými jsou:
- odolnost vůči nepřízni počasí
- klidná snášenlivá povaha
- kombinovaná užitkovost maso - vejce
-snášejí velká vejce s velmi pevnou lesklou červenohnědě zbarvenou skořápkou
-i když kvokavost je u plemene potlačována jako nežádoucí znak, některé maransky kvokají a jsou pak většinou výbornými matkami
Také mě samozřejmě zaujal vzhled slepic – především jejich černoměděné zbarvení.
…
Všechny „papírové předpoklady“ se zatím u slepic potvrdily. Jsou opravdu klidné povahy, vcelku dobře se spolu snesou i různě staré odchovy. Chlad a déšť jim nijak nevadí a snášejí i za mrazivého počasí, spíš nemají rády letní horka.
Maso kohoutků je jiné, pevnější, jaksi přírodněji působící, než maso kuřat ze supermarketů… Ovšem - je to pro nás, lehce přecitlivělé osoby, poněkud nepříjemná součást odchovu – tedy myslím zabíjení kohoutů, ale myslím, že kupovat k jídlu brojlery vykrmované v halách ve zcela nepřirozených podmínkách není lepším řešením, jak získat maso k jídlu…
Vajíčka mají opravdu krásně hnědočerveně zbarvenou skořápku, ale zdaleka ne všechna – některá nemají ten správný lesk, který je u marans vajec nutnou podmínkou, jiná jsou zase spíš světle hnědá nebo rezavá. Při výběru slepic do chovného hejna se zaměřuji právě na správnou barvu, množství a velikost snášených vajec a až v druhé řadě řeším exteriér. Na výstavy s maranskami zatím chodit neplánujeme. Chovatelé ostatně uvádějí, že pěkná vejce většinou nesnášejí ty vzhledově nejvydařenější slepice…
_______________________________________
___________________
Náš chov
2014
Chov maransek jsem zahájila zakoupením „mladého tria“ (kohout a 2 slepice před snáškou) od chovatelů z Chomutova a později na jaře jsem si ještě pořídila několikadenní kuřátka – po 10ti od dvou různých chovatelů - z Prahy a ze Záryb u Brandýsa nad Labem. V létě jsme absolvovali vcelku úspěšně první zkušební líhnutí v umělé líhni a také - to už ne s tak uspokojivým výsledkem - pod kvočnou. Z letního líhnutí jsem odchovala ( kromě kříženců ) 5 maranských slepiček a 2 kohoutky.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2015
Sestavila jsem 2 chovné kmeny a odchovala asi 20 nových slepiček maransek a obdobný počet kohoutků - z nich jsem ovšem k dalšímu chovu mohla ponechat jen jednoho.
-----------------------------------------------------------------
2016
Chovné hejno jsem sestavila z odchovů z předchozího roku. V březnu jsem absolvovala líhnutí v umělé líhni, o vysezení i odvodění dalších maransek se tentokrát postaraly kvočny.
----------------------------------------------------------------
2017
Pro tento rok jsem se rozhodla ponechat loňské chovné hejno. ( 1, 14 ) Kohout je mohutný a klidný a celé hejno působí spokojeně. Jejich potomci - loňské slepičky - vypadají nadějně - některé snášejí opravdu pěkná vejce. Např. dvě z nich snášejí už od ledna ( tj. od 10ti měsíců věku ) pravidelně vejce, vážící 75 - 80g.
Letos jsem se rozhodla líhnout pouze pod kvočnami. Od konce dubna vyvedlo kuřátka už asi 10 slepic.
----------------------------------------------------------
2018
Na jaře jsem měla mezi maranskami citelné ztráty. 10 slepic nepřežilo noční návštěvu kuny v kurníku a několikrát nás také navštívil jestřáb... Za to kuřátka, která i letos odchovávaly kvočny, zatím čelí nástrahám z lesa velmi úspěšně...